O mně

Lenka Střílková

Jsem fotografka, máma dvou úžasňáků, manželka, žena. 

Fotografování se stalo mou životní vášní. 

Je pro mne jedinečnou příležitostí zachytit přítomný okamžik mezi prsty.

Miluju čas strávený se svými dětmi, se zvířaty, cestování a čtení. Ráda se dívám pod povrch věcí a hledám souvislosti.

V mém životě mě velmi posunula cesta seberozvoje. 

Věřím, že pokud se nám podaří milovat sama sebe ve svém srdci, dokážeme se přijmout i na fotce. 

   Mým rodným městem je Polička. Studovala jsem na místním gymnáziu a poté se vydala do velkoměsta na pedagogickou fakultu. Úspěšně jsem dokončila studium předškolní pedagogiky a nastoupila do mateřské školy jako učitelka. Mezitím jsme se s manželem přestěhovali do domku v Jedlové. Narodil se nám náš prvorozený, Honzík, a já se pustila do focení. Na zrcadlovku, kterou jsem si koupila za prodané westernové sedlo a pevně rozhodnutá, že ovládnu manuál. Jsem náročný perfekcionista, takže chyby vidím pořád, ale podařilo se. Trojúhelník čas - iso - clona pochopen :-) 

   Začala jsem fotit svatby a portréty, hlavně rodinné - kolem jsme měli samé děti. Svatební fotografie mi učarovala. Zejména místa jako Litomyšl, moje rodná Polička nebo blízké Svitavy a okolí. Honzík byl naštěstí hodně spavý a byla s ním skvělá domluva, takže se mi podařilo vyvážit pracovní a rodinný čas. Focení přibývalo a mě fotografie začala bavit natolik, že jsem věděla, že nemůžu přestat. Práce mě bavila, naplňovala, po nocích jsem se učila nové techniky retuší a vzdělávala se. Zamilovala jsem se do ženského portrétu. Nemusí jít nutně o akt a v žádném případě nesnesu vulgární fotky. Ale fotografie, ze kterých září smyslnost a osobitost, tomu jsem plně propadla. Začala jsem dojíždět i do našeho hlavního města. Praha je nádherná a fotografování tam má naprosto odlišný vibe než z našeho okolí. 

   Pak přišel čas návratu do práce po rodičovské dovolené a já se rozhodla se vrátit do školky a zároveň si nechat focení. Hodně lidí bylo tenkrát velmi překvapených, ale nedokázala jsem opustit ani jedno. No... byl to mazec! Sedět na dvou židlích najednou nedělá vůbec dobrotu. A kdyby jen na dvou! Třetí byla domácnost, a na další dvě jsem ještě potřebovala posadit manžela a Honzíka! Do toho jsem podruhé otěhotněla. V tu chvíli jsem začala hodně ubírat na pracovním tempu. Potřebovala jsem se soustředit na rodinu, být máma na plný úvazek a fotila jsem jen příležitostně. Madlenka také nebyla tak spavé miminko jako Honzík, tak mi na úpravy nezbývalo tolik času a energie. 

   Když se blížil čas návratu po mojí "dovolené", padlo rozhodnutí. Zůstanu u focení. Vždy jsem svojí práci ve školce milovala, ale věděla jsem, že se focení nevzdám. Šla jsem tedy do toho a jsem natěšená, kam moje cesta povede :-) 

#fotografpolicka #svatebnifotograf #fotograflitomysl #fotograf #svitavy